Nejdůležitější týden v životě křesťana! Nejdražší čas začíná nedělí, kdy Ježíš přichází do Jeruzaléma, aby vykonal to, proč se narodil. Není to triumf, ale služba. Živé ratolesti, větve s pupeny rašících květů symbolizující rodící se život. Tento zvyk zpřítomňuje biblické události. Dnes vítáme Krista, dnes putujeme s ním, protože on přichází kvůli nám… Svou nevinnou smrtí nám otevřel přístup k Otci… (Preface Květné neděle)

Nezůstat v půli cesty… V polovině doby postní: „Stačí, už nemohu dál…“ TEN, kdo jde s námi při své pozemské cestě pocítil únavu, ale nezůstal stát, dovedl nás ke světlu, k cíli… Váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy (Vstupní antifona) 

Začít znovu…, to bychom si možná přáli, nemusí zůstat jen u přání. Doba postní je časem nových začátků. Dokonce tento začátek za nás Někdo jiný podstoupil, my ho jen můžeme následovat. Sice nejprve na poušť (I. neděle), ale také na horu (II. neděle), dále k pravdě (III. neděle)… Kam se vydáme my? Pokorné vede k správnému jednání, pokorné učí své cestě (Žalm 25)

Popel je symbolem konce života. Naši předkové ale dobře věděli, že zároveň pomáhá životu, očišťuje a chrání. To, co se nám rozpadá pod rukama, může být symbolem nového začátku. Proto se necháváme značit popelem (z ratolestí loňské Květné neděle) ne proto,… Celý příspěvek →

Nemoc nemůžeme považovat za Boží trest, ale skrze víru v ní vidět účast na díle Ježíše Krista, trpícího a vítězného. A právě pro realitu Ježíšova vítězství nad smrtí máme sílu nemoc nést a unést. Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. (Matouš 11, 28 – 30)

„Na Hromnice o hodinu více.“ Přibývá světla. Jako nám v Adventu světla naděje přibývalo, tak nyní, ať nám s přibývajícími dny světla naděje neubývá. Pán je světlo národů. (srov. Lk 2, 32)

Výročí posvěcení kláštera L. P. 993 po jeho založení sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Letos toto datum připadá na neděli, den křesťanů, den Boží, den zastavení se a vděčnosti… Mistře, kde bydlíš? Řekl jim: Pojďte a uvidíte! (Jan 1, 38 – 39) 

Doba vánoční stále trvá. Na slavnost Zjevení, Epifanie, 6. ledna se nám představil Král. Vládne trpělivostí, milosrdenstvím, odpuštěním…, jeho vládním programem je láska pro všechny, kdo o tyto poklady stojí. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo (prorok Izaiáš 42, 3)

Rodina – není to zázrak? …její vznik, existence a přežití… Bůh dokáže více, nesvazujme ho svou nedůvěrou… Zvláště Bůh dokáže divy, když sebereme poslední síly druhým znovu a znovu odpustit. Tak jako Bůh odpouští nám, znovu a znovu… Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. (list Kolosanům 3, 13)

Celý Advent jsme čekali, trpělivě, radostně, s nadějí… (?) Nastal nový čas. Projevil se Bůh, slovo naplněné, skutkem, na němž stojí kultura dvou tisíc let křesťanské Evropy. Pokud jsme opravdu trpělivě čekali až do dnešní Noci, pak radost z daru Narozeného je úchvatná… Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. (list Titovi 2, 11)

Nazývá se Radostná („Gaudete,“ „radujte se“). Jistá změna, zvolnění? Těžko říct, je totiž nejkratší Advent, asi spíš odpočítáváme dny do Vánoc. Třetí týden signalizuje červánky oné očekávané radosti světla. Ať je časem vyhlížení malého obyčejného a přitom neobyčejného Dítěte…  Zaraduje se vyprahlá step, zajásá a vykvete poušť (Izaiáš 35, 1)

„Kdyby to šlo, udělal/a bych to jinak.“ Také vás někdy napadlo, že kdybyste mohli, začali byste znovu a jinak. Mít tak možnost začít nově! Co když je ale podstatnější, že Bůh byl, je a bude odhodlán začínat nově s námi? To je radostná zpráva – evangelium – o Ježíši Kristu… Kéž na ni odpovíme? „Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím…“ (Mk 1,1)