Neděle, kdy Ježíš vjíždí do města Jeruzaléma, ne, aby triumfoval, ale aby se sklonil k člověku. Živé ratolesti, které dnes přinášíme do kostelů, symbolizují přítomný okamžik. Dnes vítáme Krista, dnes putujeme s ním, protože on přichází kvůli nám…  Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno. (list Filipanům 2, 9)

Když se chystá oslava narozenin, těšíme se, připravujeme se. Doba postní je přípravou na narozeniny každého z nás. Velikonocemi se každý z nás znovu narodil, ne fyzicky, ale duchovně. Příchod nového života je vždy nějak spjat s utrpením, ale když člověk spatří světlo… Celý příspěvek →

Naši předkové dobře věděli, že popel není jen symbolem toho, co zaniklo, ale i pomáhá životu, očišťuje a chrání. To, co se zdá být beznadějné, je ve skutečnosti novým začátkem. Proto se necháváme značit popelem, ne proto, že je vše ztraceno, ale pro… Celý příspěvek →

V Novém roce si přejeme všechno dobré a (ne)slyšíme projevy významných osobností. Pro nás je podstatné, že se jednou a provždy projevil k nám Bůh. A jeho Slovo je aktuální už 2000 let. Tak dlouho se o něm mluví…, stojí za to naslouchat a projevovat milosrdenství,… Celý příspěvek →

O těchto svátcích si přejeme, protože Bůh nám dopřál sám sebe. Bůh je s námi. Je s námi? Dají mu jméno Immanuel, to je přeloženo „Bůh s námi“ (Matouš 1, 23)

„Asi jako v loni…“ můžeme odpovídat na otázky, jak prožívat Advent. Kdo přijde letos? Přijdou patrně stejné starosti, uslyšíme o tom, že se máme znovu zastavit a zamyslet, nespěchat… Ale jak to zvládnout, když svět je takový? Ježíš se narodil právě do takového světa,… Celý příspěvek →

Anežka Česká, jako dcera Přemysla Otakara I. jistě mohla svůj život prožít chráněna zdmi královských paláců. Skutečnost byla jiná. Své království a opravdové bohatství objevila pomoci chudým a starosti o nemocné. K tomu by neměla sil bez upřímného a hlubokého vztahu ke Kristu – jeho království uskutečňovala.… Celý příspěvek →

Přicházíme na naše hřbitovy, abychom vzpomínali, abychom se modlili za naše zemřelé. Klademe na hroby svíce, které nám mají připomínat světlo věčné. Všichni jsme povolání žít ve stavu věčného světla. Žít tak, aby náš život vedl tam, kde už nebude tmy ani zármutku. Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Janovo evangelium 14, 6)

Rádi slavíme narozeniny, děkujeme za dar života a prosíme o dobrou budoucnost. Zde v Břevnově slavíme dokonce znovuzrození. Roku 1757 povstal náš chrám z beznaděje a utrpení prusko-rakouských válek. Byl tedy znovu zasvěcen Bohu. I my máme možnost nechat v sobě znovu zrodit víru, naději a lásku, protože my jsme tím pravým chrámem Božím… Vy jste Boží stavba. (1. list Korinťanům 3, 9)

Na konci měsíce září slavíme světce, člověka, moudrého muže s jasnou vizí života ve spravedlnosti, pokoře, dobrotě… Slavíme vládce, který spíše vedl druhé svým vlastním příkladem, než aby sobě svěřený lid ovládal. Moudře vládnout především nad sebou samým – tím nám… Celý příspěvek →

Světový den modliteb za péči o stvoření připadá na 1. září. Máme starost o děti, první školní den… Každý z nás je dítětem Božím… Papež František nás vede k tomu, abychom se přiučili starostlivosti a lásce ke své planetě Zemi… „Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil” (1. kniha Mojžíšova 2, 15)

Přijde buď nečekaně, nebo celý den jí nasvědčuje. I v našem životě procházíme bouřemi a přicházejí podobně, jako ty letní. Pak ale zář a teplo slunce obnovují vše, třeba i to poničené; nastává pokojný čas… Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď.… Celý příspěvek →