Vánoce jsou za námi, jaro (Velikonoce) daleko před námi. Co s tím dělat? My nemusíme dělat nic, nechme působit Toho, kdo se „nám, nám narodil.“ Na slavnost Zjevení, Epifanie 6. ledna se nám představil Král. Vládne trpělivostí, milosrdenstvím, odpuštěním…, jeho vládním… Celý příspěvek →

Celý Advent jsme čekali, trpělivě, radostně, s nadějí… (?) Nastal nový čas. Projevil se Bůh, vykonal konkrétní skutek, slovo naplněné činem, na němž stojí kultura dvou tisíc let křesťanské Evropy. Pokud jsme opravdu trpělivě čekali až do dnešní Noci, pak radost z daru Narozeného je úchvatná… Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. (list Titovi 2, 11)

Gaudete – radujte se! Vyhlížíme radost svátků Narození Ježíše Krista, je opravdu blízko. K jaké radosti vzhlížíme? Bůh nabízí radost zavlažující naše vyprahlá srdce, naše životy plné únavy a nejistoty, co přijde zítra… Křesťané nečekají, „co přijde,” „co se zase kde stane,” ale… Celý příspěvek →

„Asi jako v loni…“ můžeme odpovídat na otázku, jak budeme prožívat Advent. Kdo přijde letos? Přijdou patrně stejné starosti, uslyšíme o tom, že se máme znovu zastavit a zamyslet, nespěchat… Ale jak to zvládnout, když celý svět spěchá? Ježíš se narodil právě do… Celý příspěvek →

Svátek Přemyslovny Anežky, která nám v r. 1989 přinesla svobodu, letos připadá na neděli – Bůh Otec nám tím chce jistě něco sdělit. Zároveň se ohlížíme zpět za rokem plným MILOSRDENSTVÍ. Možná se někdo z nás s tímto křesťanským darem setkal poprvé, možná… Celý příspěvek →

Přicházíme na naše hřbitovy, abychom vzpomínali, abychom se modlili za naše zemřelé. Klademe na hroby svíce, které nám mají připomínat světlo věčné. Všichni jsme povolání žít ve stavu věčného světla. Žít tak, aby náš život vedl tam, kde už nebude tmy ani zármutku. Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Janovo evangelium 14, 6)

Rádi slavíme narozeniny, děkujeme za dar života a prosíme o dobrou budoucnost. V Břevnově slavíme dokonce znovuzrození. Roku 1757 povstal náš chrám z beznaděje a utrpení prusko-rakouských válek. Byl tedy znovu zasvěcen Bohu. I my máme možnost nechat v sobě znovu zrodit víru, naději a lásku, protože i naše životy a vztahy jsou často zasaženy konflikty… Vy jste Boží stavba. (1. list Korinťanům 3, 9)

Mít soucit… Přejeme si, aby měli druzí soucit s námi, sou-cítit, žít s druhým člověkem. Dostane se nám soucitu, když budeme soucítit s druhými. Stejně to platí o milosrdenství, srdce plné milosti, lásky… Ježíš je první, kdo nám dal takové Srdce.  Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím (Matouš 11, 28)   

Každý toužíme po lásce a po oduševnělém přístupu druhých. Duch Boží nám i druhým lidem dává ještě víc. Lásku, která přemáhá svět a je nad vším dobrým i zlým. Boží láska je jako neuchopitelný plamen tepla, světla a bezpečí. Díky této Lásce jsme schopni dovršit veškeré naše snažení. Svatý Duchu, sestup k nám, dej své světlo temnotám, v jasu lásky nech nás žít. (Svatodušní sekvence)  

Každý potřebujeme vzor, oporu, příklad. Hledáme je v rodičích, na školách, v těch, kteří nás vychovali. Celé národy pak potřebují autority hodné úcty. Když se zklameme, vždycky je zde Dobrý Pastýř, který nepracuje za mzdu a na nás mu záleží. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn. Já jsem Dobrý Pastýř. (Jan 10, 9.11)

Jubilejní 10. ročník akce pořádané mladými nejen pro rodiny s dětmi nám chce připomenout, že „Na světě nejsme sami.” Přijďte s námi podpořit dobré dílo, které pozvedá důstojnost člověka. Poprosme za dar příznivého počasí, ať je vše tak, jak má… Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky… (Matouš 28, 19)

Náhlé změny počasí, jarní nestálost, změny ve světě: nepokoje, nejistota… To vše působí naši únavu a podrážděnost. Asi každý si najde nějaký lék… Milosrdenství nabízí Bůh, je to moc, kterou nic nepřemůže, pramen naděje, ať se kolem nás děje cokoli… „Nekonečně milosrdný.“ (list Efezanům 2, 4)