Ježíšovo nanebevstoupení neznamená jeho absenci mezi námi. Návrat k Otci přináší nový rozměr jeho přítomnosti. Žije mezi námi novým způsobem. Je v každém prostoru a času, nablízku každému člověku. Duch svatý nás tomu učí…  Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela. (Mk 16, 20) 

VI. neděle velikonoční – Den modliteb za pronásledované křesťany Neočekávaná setkání mohou přinést zajímavé zkušenosti. Takovou udělal apoštol Petr když  je vítán v domě Kornélia, římského důstojníka. Není to podraz okupanta Kornélia ani jeho přetvářka, ale síla Boží lásky, která ho… Celý příspěvek →

IV. neděle velikonoční Semitské kočovné národy dobře rozuměly vztahu pastýře k ovcím. Bůh ke svému lidu hovoří srozumitelným jazykem. Proto v Bibli čteme o Ježíši Kristu jako o Dobrém Pastýři. Ten vede své ovce jen na dobré a bezpečné pastviny…  Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. (evangelium podle Jana 10, 11)

Mít soucit… Přejeme si, aby měli druzí soucit s námi, sou-cítit, žít s druhým člověkem. Dostane se nám soucitu, když budeme soucítit s druhými. Stejně to platí o milosrdenství, srdce plné milosti, lásky… Ježíš je první, kdo nám dal takové Srdce.  Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím (Matouš 11, 28) 

Velikonoční Triduum (Velký pátek, Bílá sobota, Zmrtvýchvstání Páně /neděle/), tří klíčové dny našeho života. Co s pomyslnými třemi dny v životě? Obdarování bližních, rozloučení? Oběť pro druhé, odpuštění? Chtěli bychom být chvíli jen sami se svými rodiči? A pak by přišlo podivné zklidnění… Celý příspěvek →

Ježíš vjíždí do města Jeruzaléma, netriumfuje, ale sklání se… k člověku. Živými ratolestmi vítáme Krista. Větvičky stromů a keřů připravené na květ symbolizují, že čas spásy je blízko. Vítáme Krista, dnes mu jdeme naproti, protože on přichází kvůli nám… Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí. (evangelium podle Marka 11, 8)

Nezůstat v půli cesty… V polovině doby postní: „Musím jít dál…?“ Celý život zápasíme s tím, co „musíme.” Ale i s tím Bůh počítá a je s námi. TEN, kdo jde s námi při své pozemské cestě pocítil únavu, ale nezůstal stát, dovedl nás ke světlu, k cíli… Za to, že jste zachráněni, máte co děkovat Boží dobrotě. (list Efesanům 2, 5)

Když se chystá oslava narozenin, těšíme se, přípravy jsou v plném proudu. Doba postní je přípravou na duchovní narozeniny. Velikonocemi máme možnost se znovu narodit. Příchod nového života je vždy nějak spjat s utrpením, ale když člověk spatří světlo světa (např. maminka… Celý příspěvek →

Popel je symbolem pomíjivosti (člověka, světa…). Naši předkové ale dobře věděli, že zároveň pomáhá k obnově, očišťuje a chrání. To, co se nám rozpadá pod rukama, může být proměněno novým začátkem. Proto se necháváme značit popelem, ne proto, že je vše ztraceno,… Celý příspěvek →

Světový den nemocných 11. února 2018. Nemoc vždy provázela člověka. Nemůžeme nemoc považovat za Boží trest, ale skrze víru v ní vidět účast na díle Ježíše Krista, trpícího a vítězného. A právě pro realitu Ježíšova vítězství nad smrtí máme sílu nemoc nést a unést. … Celý příspěvek →

„Na Hromnice o hodinu více,“ praví česká pranostika. V tento čas přibývá denního světla. Ať nám s přibývajícími dny neubývá světla duchovního. Pán je světlo národů. (Srov. Lk 2, 32) 

Prosba o požehnání na začátku služby…, to je postoj, který svědčí o víře v Toho, kdo je nad námi. Každý úkol, pověření nechť se koná s pověřením Božím…, to je smysl požehnání, tedy benedikce… Více pomáhat než vládnout (heslo arciopata Prokopa)