Mezidobí. Je to jen jedno ze slov, které užívá liturgický kalendář? Blížíme se k závěru období mezi Vánocemi a Velikonocemi. Mezidobí je časem naděje, protože se blíží něco velikého, nevšedního, ale skrytého v tajemství. Abychom prožili svátek (neděli), je třeba všedních dnů.… Celý příspěvek →

Nemoc, nemohoucnost, ne-moci žít tak, jako dřív… To vše patří k životu, nikdo z lidí do jisté míry není ušetřen. I skrze tato omezení člověk zůstává důstojným dílem Stvořitele. Nelze mluvit o trestu, ale o podílu na Božím životě. A právě pro realitu Ježíšova vítězství nad… Celý příspěvek →

Narozený Mesiáš bere na sebe vše, je matkou Marií a pěstounem Josefem přinesen do jeruzalémského chrámu, místa nejposvátnějšího, místa tříbení a osvědčování víry. Všichni jsme povoláni před tvář Boží už dnes a k rozhodnosti pro Dobro v každý okamžik života. Ano, v tento čas přibývá světla. Kéž přibývá v nás Světla… Pán je světlo národů. (Srov. Lk 2, 32)

Křesťané se v tomto týdnu modlí za jednotu, neznamená to uniformitu, ale jednotu v podstatném a rozmanitost ve způsobech vyznání. Hledat to, co spojuje. To tvoří společenství sobě blízkých v rozděleném světě… „Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“ (prorok Izaiáš 49, 6)

Doba vánoční svátkem Křtu Páně končí. Ježíš vstupuje spolu s ostatními do vod Jordánu, vstupuje do proudu odnášejícího vše zlé, aby ukázal na důležitost lidské konverze. Na slavnost Zjevení, Epifanie, 6. ledna se nám představil Král. Vládne bratrstvím, trpělivostí, milosrdenstvím, odpuštěním…,… Celý příspěvek →

Doba vánoční stále trvá. Na slavnost Zjevení, Epifanie, 6. ledna se nám představil Král. Vládne trpělivostí, milosrdenstvím, odpuštěním…, jeho vládním programem je láska… pro všechny, kdo o tyto poklady stojí.  Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo (prorok Izaiáš 42, 3)

Nový občanský rok připadá na osmý den Vánoc, ano, stále slavíme Narození. V síle Narozeného, v moci Krále králů vstupme i do nového občanského roku, nový začátek v požehnání Spasitele…  Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. (Tit 2, 11) Takové Dobro si navzájem v novém roce přejme!

Narozený Ježíš do života Marie a Josefa, jaký to div… Takový je náš Zachránce. Jeho moc pocítíme, pokud sebereme poslední síly a druhým odpustíme, znovu a znovu odpustíme. Že už nemáme motivaci? Bůh odpouští nám, znovu a znovu… Každý nový den je důkazem, že… Celý příspěvek →

Celý Advent jsme čekali, trpělivě, radostně, s nadějí… (?) Nastal nový čas. Projevil se Bůh, vykonal konkrétní skutek, slovo naplněné činem, na němž stojí kultura dvou tisíc let křesťanské Evropy. Pokud jsme opravdu trpělivě čekali až do dnešní Noci, pak radost z daru Narozeného je úchvatná… Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. (list Titovi 2, 11)

III. adventní se nazývá „Gaudete“ („radujte se“). Jistá změna, zvolnění? Snad. Jsme totiž v polovině… Možná unavení a odpočítáváme dny do Vánoc? Počátek třetího týdne Adventu nám signalizuje, že veškeré naše snažení (ke ztišení a reflexi) má svůj cíl. Je v očekávaném Mesiáši? Kde je tvůj cíl? Zaraduje se vyprahlá step, zajásá a vykvete poušť (Izaiáš 35, 1)

Očekávání, jsme ještě vůbec plni očekávání, nebo už nic v životě nečekáme? Lidský život je putování. Pokud se cesta komplikuje, Advent je takové „znovuzaměření cesty.” Čekáme na Průvodce, připravme mu cestu, vyměňme nekvalitní podloží, zpevněme krajnici, co je zbytečné, odhoďme, co chybí, doplňme. Pak možná zjistíme, že Průvodce vlastně čeká na nás… Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! (Matouš  3, 3)

Vyzdvižení jejího života – svatořečení 12. listopadu 1989 – nakonec znamenalo i naše povstání z prachu totality. Bděme nad tímto křehkým darem svobody s vděčností a pozorností. Anežka se stala princeznou lidské důstojnosti. Pokud budeme vládnout ctnostmi, které nosila Anežka Přemyslovna, pak radost a naděje… Celý příspěvek →