Povzbuzení pro dnešní den

29. dubna 2020 – Svátek sv. Kateřiny Sienské

Jan 6, 35 – 40 (Středa po 3. neděli velikonoční)

Bůh neodmítá nikoho, kdo mu (v něj) věří.

Dnes je tomu 640let od smrti Kateřiny Sienské, ženy, která se narodila jako 24. dítě do rodiny sienského barvíře. Žila v neklidné době plné válek všeho druhu. Od dětských let přijímá Ježíše jako svého, odevzdává mu život v čistotě a odříkání – jak z dnešního pohledu podivuhodné. Sama se učí číst, aby mohla studovat Písmo. Velmi hluboce a upřímně miluje církev. Nedostalo se jí žádného vzdělání, ale dokáže oslovit tehdejší církevní autority, nejznámější je patrně její úsilí o návrat papeže z Avignonu do Říma. Kateřina Sienská je považována za největší ženu z dějin církve. Na této dívce a ženě, která se dožila sotva třiceti let, vidíme, milí farníci, Boží moc a zcela zvláštní Boží cesty. Ve zmatcích i naší současnosti nás obvykle děti učí tomu, co je třeba a co je opravdové. Neodmítnout to, co je třeba. Ježíš nám v evangeliu Janově říká, že neodmítne nikoho, koho mu Otec dává (srov. Jan 6, 37). Dnes máme ve svaté Kateřině Sienské a evangeliu povzbuzení k sebepřijetí, k přijetí druhých, protože Bůh neodmítá nás. Třebaže jsme někdy odmítnuti, jako mladá Kateřina, není to odmítnutí věčné, takovou moc nemá nikdo z lidí. V sebepřijetí jsme schopni pak vykonat to, co máme, třeba v nenormální době. I tato naše doba má význam pro náš život věčný, jako bylo 14. století pro Kateřinu ze Sieny.

Požehnaný den! + P. Václav