Zelený čtvrtek – v kostele i doma
Květnou nedělí jsme vstoupili do Svatého týdne, v němž prožíváme tzv. velikonoční Triduum, Svaté třídenní – tři dny Kristovy velikonoční oběti.
Připomeňme si, které tři dny ve Svatém týdnu to jsou? Velký pátek, Bílá sobota, Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (pátek – den kříže, sobota – ticho hrobu, neděle – radost vzkříšení).
Zeleným čtvrtkem večer vstupujeme do velikonočního Tridua, a tento večer již patří k Velkému pátku. Tedy „Zelený čtvrtek,“ jeho význam, přichází až s večerem. Tento večer si připomínáme dvě události – jednak Ježíšovu Poslední večeři se svými učedníky, při které ustanovil Eucharistii, a Jidášovu zradu, jednak Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zatčení. Liturgie má sice sváteční charakter, ale ne slavnostní v plném liturgickém významu toho slova, protože se již dotýkáme Kristova kříže a jsme pohnuti jeho obětí. (Zvláštní liturgická oslava Eucharistie se pak koná v závěru doby velikonoční slavností Těla a Krve Páně.)
V našem kostele se tedy přes den nekonají žádné modlitby ani bohoslužby. Ani v naší katedrále, kde se obvykle na Zelený čtvrtek dopoledne schází kněží a věřící kolem svého biskupa, aby slavili mši „Při svěcení olejů“ (Missa chrismatis), při které biskup světí oleje ke slavení svátostí. Letos je tato mše svatá přesunuta snad na čtvrtek před Sesláním Ducha svatého. V naší bazilice budeme slavit v 18.00 mši svatou na Památku Večeře Páně (při zavřeném kostele) jednoduchým způsobem. Všechny oltáře včetně svatostánku jsou už před začátkem bohoslužby obnaženy, zbaveny oděvu na památku toho, že Ježíš byl při křižování svlečen ze šatů. Jediným prostřeným stolem k hostině zůstává Oltář. Obřad Mytí nohou se vynechává. Po Communiu – Svatém přijímání a Závěrečné modlitbě končí liturgie při zavřené bazilice. Po mši svaté zůstane Eucharistie na stole Beránkovy hostiny, na Oltáři. Po Závěrečné modlitbě bude otevřen kostel do 22.00 k přijetí svatého přijímání. Ve 22.00 bude opět kostel uzavřen a v tichosti přenesena Eucharistie na boční oltář do „Getsemanské zahrady”.
A jak prožít tento den v domácím prostředí?
Můžeme doma třeba uspořádat slavnostní večeři, při které budeme tvořit společenství kolem jednoho stolu tak, jak se zpívá v jedné z písní tohoto dne: „Kde je opravdová láska, tam přebývá Bůh.“ Můžeme vzpomínat na velké i malé Boží činy v našem životě, můžeme přemýšlet nad tím, za co vše ve svém životě můžeme být vděční, za co můžeme poděkovat i tomu, kdo sedí spolu s námi u stolu.
Naše večeře však může mít i jiný ráz, můžeme zkusit prožít tuto večeři podobným způsobem, jako ji slavil Ježíš se svými učedníky. Byla to večeře židovského svátku Pesach, při kterém si Židé připomínají, že je Bůh vysvobodil z Egyptského otroctví, jak o tom vypráví 2. kniha Mojžíšova, a říká se jí sederová večeře. Návod, jak připravit a prožít takovou zjednodušenou sederovou večeři, najdete v následujícím odkazu: SEDEROVA VECERE
Pokud se chcete dozvědět o letošním prožití Velikonoc ještě víc, hlouběji pochopit, jaká specifika, výzvy a možnosti má letošní slavení, podívejte se na pořad Radka Tichého, vysílaný na televizi Noe: https://www.tvnoe.cz/porad/27725-uzdrav-nasi-zem-s-knezem-a-teologem-radkem-tichym Jedná se o komentář a rozvinutí myšlenek z videí, na které jsme odkazovali v příspěvku „Jak uchopit letošní slavení Velikonoc?”.
