Posvícení – co to je a proč?

Opět jsme zváni na Břevnovské posvícení. „Posvícení“ je od slova „posvěcení,“ posvícení tedy znamená, že slavíme výročí posvěcení kostela (v Břevnově se tak stalo 9. října 1757, více k historii nejdete ZDE). Každá nová stavba má své slavnostní přestřižení pásky, sejdou se významní hosté a pronesou několik slov k dokončenému dílu. I kostely mají své „uvedení do provozu, předání do veřejného užívání” správně řečeno, zasvěcení. Z historie víme, že stavba kostela byla vždy prestižní záležitostí. Většinou chrámy nestavěla církev, ale například panovník nebo různé spolky, cechy, organizace atp. Proto otevření nově postaveného kostela znamenalo velký svátek pro křesťany, ale i pro všechny obyvatele obce či města. Kostel, chrám, dům Boží, nám připomíná, že svůj život můžeme žít ještě jinak, bohatším způsobem, nejen například jeho těžkosti, nejistoty apod. V kostele – v místě, kde se pravidelně setkáváme jako rodina Božích dětí – nacházíme povzbuzení, odpočinek, čerpáme nové síly. Zdrojem tohoto duchovního občerstvení je víra v Toho, kdo je zdrojem všeho dobra. Chcete-li: Dobra – Boha. On je ten, kdo nás spojuje, kdo dokáže spojit nespojitelné… Podobně jako doma, u rodičů, se scházejí rozhádaní sourozenci… Rozumíme pojmu rodičovství, v podobném významu můžeme vnímat i existenci křesťanského Boha. Bohu, který se k nám chová „otcovsky“ a mateřsky,“ patří i stavba jemu zasvěcená. Znamená to, že kostel je stavba zasvěcená Někomu. Proto posvícení (posvěcení). Posvícení je tedy příležitostí, jak se setkat, potěšit a poděkovat za život, místa a společenství, kde žijeme a společně se setkáváme, a nad tím vším také přemýšlíme…