Popel je symbolem konce života. Naši předkové ale dobře věděli, že zároveň pomáhá životu, očišťuje a chrání. To, co se nám rozpadá pod rukama, může být symbolem nového začátku. Proto se necháváme značit popelem (z ratolestí loňské Květné neděle) ne proto, že je vše ztraceno, ale že ve ztrátě nalézáme to podstatné – být lepší, děkovat za každou hodinu života, dát životu nový smysl. Aby z nás jednou opravdu nezbyl jen ten popel…
Žalm 51, 12