Římskokatolická farnost u kostela sv. Markéty Praha-Břevnov

Roční cyklus A nedělního Lekcionáře.

První neděle – Nový čas/Příchod: Vstupní obřady

Iz 2, 1 – 5

Sión je hora s Božím chrámem, tam spatřil Izaiáš krále, Hospodina zástupů, tam je místo pokoje a míru. Tak máme kráčet jako Izrael v novém čase a novém světle k „hoře Siónu,“ kterou je pro nás společné slavení eucharistie.

Druhá neděle – Jan Křtitel/Slovo: Bohoslužba slova

Mt 3, 1 – 12

Jan Křtitel vystoupil se slovem, které bylo poutavé, přitažlivé a aktuální. Boží slovo je prvním komunikačním prostředkem, který Bůh užívá ke spáse člověka. Bible nás vtahuje do děje spásy, který je historický i současný. Slovo se stalo/stane tělem… Skrze slovo Bůh chléb proměňuje ve své Tělo a Krev. 

Třetí neděle – Radostná/“Co vidíte a slyšíte?“: Slavení eucharistie

Mt 11, 2 – 11

Jan Křtitel se ptá, zda celý jeho život měl smysl. Ve slavení eucharistie poznáváme smysl své existence. Ježíšovo slovo dochází naplnění. Co řekl, stalo se, je to viditelné. Neviditelný příslib ve slově se zhmotňuje v Beránkově hostině. Viditelné znamení nás zve k hostině, ke communiu, ke společenství. Tam objevujeme sebe, dary všednodenního života. Každodenní život není nikdy všední při Ježíšově hostině.  Všichni jsme kolem jednoho stolu.

Čtvrtá neděle – Znamení a poslání: Závěrečné obřady

Mt 1, 18 – 24

Prožitá eucharistie na nás zanechává stopy. Je tomu tak? Tak jako biblický Josef byl konfrontován s tajemstvím vtělení, i my jsme pozvání k životu z tajemství eucharistie. Neporozumíme všemu, i když jazyku rozumíme. Přijetí tajemství znamená věřit. Přijetí tajemství znamená i přijmout svůj vlastní život se vším neporozuměním, které nás někdy tíží, a tak věřit Bohu, sobě i druhým lidem. Přijetí tajemství znamená pro náš svět naše poslání.