Povzbuzení pro dnešní den

9. května 2020 – Sobota po 4. neděli velikonoční

Jan 14, 7 – 14

Tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě?

Kdo může říci o svém životním partnerovi, o příteli, dokonce o svých rodičích, že je zná? Snad i dokonale? Nemůžeme to tvrdit ani o sobě samých. Nejsme schopni dobře popsat, jak bychom reagovali na neznámou situaci. V tomto smyslu jsme si úplně všichni v uplynulých měsících prošli zkouškou, a ještě nejsme u konce… Ježíš dnes ujišťuje učedníky o svém vztahu k Otci. Ale Filip nerozumí, o čem vlastně Ježíš mluví. Filip má vlastní představu o poznání Boha, Otce, jak učí jejich Mistr. Ježíš Filipovi vysvětluje, že poznání Otce nespočívá v jediném aktu zjevení „na požádání,“ ale v dlouhodobém poznávání jeho samého: „Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě?“ (Jan 14, 9). To muselo Filipa překvapit, jistě si myslel, že Ježíše zná a má přehled o tom, jak se věci mají… Byl by tedy pro Ježíše „problém“ učinit jednu „prezentaci?“ Ježíš se nenechává přemluvit k lidské projekci, k nějaké „prezentaci na požádání“ zvláště, když ještě není dílo dokončeno a není v silách učedníků bez Ducha vše pochopit. Filipovi i ostatním „ordinuje“ lék slova a trpělivosti. Milí farníci, co to znamená pro nás? Být s Ježíšem, naslouchat mu, nechat se jím vést, doprovázet… Víra je o trpělivosti, je to cesta. Přijmout Ježíšův „postup“ v poznávání Otce znamená pozvolna se nechat uvádět do tajemství, ale – a to je důležité – s Ježíšem v kontaktu. Podobně se muž a žena poznávají časem, který prožijí společně. A stejně nemohou tvrdit po dlouhých letech manželství, že se dokonale znají. Otázka, kdo jsi, je smyslem mezilidských vztahů, dává novou hodnotu každé vteřině života, je ujištěním, že „zítra“ může přinést další podnět, myšlenku, úsměv, odhalení, bohatství toho všeho, co nám Bůh připravil a koho nám poslal do cesty. Nikde Ježíš učedníkům neslibuje, že to bude snadná cesta. O čem ujišťuje, je láska a spojení s Otcem.

Přeji vám ve volných májových dnech trpělivost v poznávání Boha a sebe navzájem. + P. Václav