V rámci Dnů víry je v deseti pražských kostelích realizována umělecká intervence ukazující, že „svět umění a svět víry mají mnoho společného. To, čemu obvykle říkáme kultura, vyrostlo z kultu — z úcty k posvátnému; celé dějiny lidstva prostupuje dialog mezi náboženstvím a uměním. Po staletí byla nejenom štědrým mecenášem umění, nýbrž především hlásala Evangelium, které vždy bylo a je mocným inspiračním zdrojem bezpočtu uměleckých děl. Návštěvníci tak mohou obdivovat deset vybraných děl současných českých a slovenských autorů v deseti nejkrásnějších kostelech v Praze” (citace z brožury projektu Boží umění 2015, galerie dvorak sec contemporary).
Bazilika sv. Markéty, Praha 6‑Břevnov
Marian Karel (akad. sochař, prof., ČVUT)
Cylinder (válec), sklo
Marian Karel je český tvůrce skleněných objektů a realizací v architektuře a vysokoškolský pedagog. Jeho objekty lze chápat jako díla pokoušející naše ustálené režimy vnímání na straně jedné, jako hold ušlechtilému materiálu a tvaru na straně druhé. Více o autorovi ZDE.
Jednou z myšlenek této instalace je „nový pohled na svatou Markétu,“ patronku kostela a její ostatky umístěné na bočním oltáři Panny Marie. Z jistého úhlu pohledu Cylinder zajímavě ukazuje i na obraz Panny Marie Benediktinské. Skleněné půlkruhy tvoří „bránu,” kterou vidíme to, co nám pro stereotypní pohled už mohlo zevšednět.
Barva skla nám může zároveň připomínat průzračnost a lehkost alpských bystřin a řek. Bůh a víra je pramenem našeho života, který můžeme chápat i jako vertikálně vyvěrající fontánu (půlkruhy tryskající vody) nebo jako studnu – analogii ke křtitelnici, pramen a počátek života z víry. Díky víře, díky křtu dostáváme nové pohledy na svět. Věřící člověk pak dokáže číst symboly a předměty v našich kostelích hlouběji. Takové „zásahy” jako jsou instalace moderního umění do historických prostor pak mohou pomoci v novém pohledu třeba na jeden článek víry.
V neposlední řadě nám může vytanou na mysl přechod Izraele Rudým mořem při vysvobození z egyptského vyhnanství, kdy „Izraelci přešli prostředkem moře po suchu a vody jim byly hradbou zprava i zleva” (srov. Exodus 14, 26 – 31). Máme před očima jakousi „bránu života…”
Protože Marian Karel má rád světlo svící, dovoluje nám dovnitř svého díla vložit světelný zdroj a utvořit tak z Cylindru velkou lucernu (tímto zveme na letošní Noc kostelů!).
Původní autorův záměr byl, aby návštěvník mohl přímo do objektu vstoupit a i fyzicky prožít kontrast uzavřenosti v otevřeném prostoru domu Božího. Vede nás tedy od individualismu ke společenství. Pro naši baziliku ale byla z důvodu umístění zvolena jiná varianta zaměřující se více na symboliku.
Je třeba hledat úhel pohledu…
Při cestě k oltáři se tvar mění stejně jako my, když se přibližujeme Bohu…