6. ledna – Zjevení Páně
V ulicích uvidíme v těchto dnech koledníky Tříkrálové sbírky. Proč pomoci potřebným až po Vánocích?
6. ledna slavíme slavnost Zjevení Páně (řecky Epifaneia nebo Theofaneia, tj. Boží zjevení). Zatímco jsme o Vánocích 25. prosince rozjímali Ježíše, narozené dítě v chudých podmínkách města Betléma, Boží sklonění se k člověku, 6. ledna si uvědomujeme, kdo k nám v Ježíši Kristu přišel, kdo „nám, nám, narodil se!“ Na svět přišel Bůh ve své velikosti a moci. Takový Bůh, který dává nový smysl tomu, co už svůj význam v našem životě zdánlivě ztratilo.
Mnohé křesťanské svátky vycházejí z pohanských kultů. Ale – a to je zásadní – dávají těmto kultům jiný a nový obsah a rozměr, jako dal Ježíš nový rozměr lidství. Ne jinak je tomu i u slavnosti Zjevení Páně. O slavnosti Zjevení Páně slavíme tři skutečnosti: Ježíši Kristu se klanějí všichni pozemští vládcové a národy (mágové, učenci, chceme-li tři králové), Ježíš byl pokřtěný vodou v řece Jordánu a Ježíš proměnil vodu ve víno. Nejedná se o souslednost událostí, ale o časově nepodmíněné zjevení Boží moci a velikosti.
Tři králové, jak je známe v dnešní lidové tradici, nejsou biblicky doloženi, čteme pouze, že se v Jeruzalémě objevili mudrci od Východu a ptali se, kde je ten narozený král Židů (srov. Mt 2, 1 – 12). Tradice upravuje počet klanějících se počtem přinesených darů: zlato, kadidlo, myrha (srov. Mt 2, 11). Zlato symbolizuje královskou důstojnost narozeného Mesiáše, kadidlo jeho kněžství – Ježíš jako pravý Velekněz přichází přinést sama sebe v oběť – a myrha symbolizuje uzdravení, které v Ježíši Kristu člověk dostává, konečně, že i sám Ježíš bude tímto vonným olejem pomazán ke svému vlastnímu pohřbu.
6. ledna pohanské kulty připomínají narození boha Eóna (boha času a věčnosti), při oslavě jeho narození se nabírala voda z Nilu, symbolu hojnosti a života. Ježíš svým křtem v řece Jordánu připomíná význam vody pro člověka a zároveň nám přináší definitivní zdroj života, kterým je on sám (srov. Mt 3, 13 – 17).
Lidé věřili, že 6. ledna z některých pramenů vyvěrá místo vody víno. Ježíš svým prvním zázrakem na svatbě v Káně Galilejské poukázal na to, že on sám dokáže proměnu naši slabost a hříšnost v cestu života věčného (srov. Jan 2, 1 – 11).
Slavnost Zjevení Páně tedy znamená, že Bůh nás obdarovává, nás „chudé“ svým lidstvím plným slabostí. Proto i my chceme odpovědět s vděčností na jeho lásku k nám a tuto lásku projevujeme potřebným. Proto koledníci s písmeny C, M, B – Christus mansionem benedicat – Ať Kristus žehná tomuto domu. Láska, kterou jsme obdarováni, a kterou projevujeme druhým, ať je „vyryta“ na veřeje našich domovů a do našich srdcí.
